MENU

Where the world comes to study the Bible

Lesson 15: Are You Ready for That Day? (1 Thessalonians 5:1-8)

Related Media

November 6, 2016

A recent article in Reader’s Digest (“The Big One,” 12/15-01/16) warned that a major, overdue earthquake along the northwest coast of the U.S. could trigger a massive tsunami that would wipe out everything on the coast from Washington to Northern California. It would be the worst natural disaster in the history of North America! But in spite of that clear warning, I’ve not read anything about people who live in that area moving away or doing anything to prepare for such a catastrophe.

After I read that story, I asked myself, “Would I do anything about that warning if I lived in that area?” The answer is, probably not. Relocating to a different area would be a major hassle. You’d have to sell your home, get a different job, and deal with many other changes, all for an uncertain event.

But what if the predicted event was absolutely certain? Would you heed the warning? Well, as we all know, scientists can’t be absolutely certain with such predictions, so that tends to make us skeptical of such dire warnings. Most of us would probably rather take our chances than go to the hassle of fleeing from a merely predicted event.

Maybe that’s why people ignore God’s warnings about impending judgment for all sinners. The Bible repeatedly warns that God’s righteous judgment is not just highly probable, but absolutely certain. As Paul told the Athenian philosophers (Acts 17:31), God “has fixed a day in which He will judge the world in righteousness through a Man whom He has appointed, having furnished proof to all men by raising Him from the dead.” But most people shrug it off or they figure that since they’re not terrorists or rapists, they’ll be okay. But they don’t do anything to get ready for that certain day.

Paul has just dealt with the question of whether our deceased loved ones in Christ will miss out on His second coming. Paul has shown that they will actually precede those who are still living when that momentous event occurs. He wants us to be informed and comforted with regard to that future event. But now he turns to the matter of “times and epochs,” specifically the time called “the day of the Lord.” We can’t be absolutely sure about the Thessalonians’ question that Paul was responding to. Many commentators think that they were wondering about when that day would occur. Or, perhaps they were worried that they were not spiritually and morally worthy to meet the Lord on the day of His coming (Jeffrey Weima, Commentary on the New Testament Use of the Old Testament [Baker Academic], ed. by G. K. Beale and D. A. Carson, p. 881). Weima summarizes the flow of verses 1-11:

Paul responds to their anxiety by reassuring them that they need not fear the day of the Lord (5:1-3). He then provides two supporting grounds for his claim: (1) their present status as “sons of light and sons of the day” (5:4-5); (2) their past election by God to obtain salvation and eternal life (5:9-10). Sandwiched between these two grounds is an appeal to live vigilantly as those who “belong to the day” (5:6-8). The discussion concludes with an exhortation (5:11).

I will focus on four truths in verses 1-8:

1. The day of the Lord is certainly coming or God’s Word is not true.

The phrase, “the day of the Lord,” is used often in the Old Testament (e.g. Isa. 13:6; Ezek. 30:3; Joel 1:15; 2:1; Amos 5:18-20 [the earliest reference]; Mal. 4:5) and four times in the New Testament (Acts 2:20; 1 Thess. 5:2; 2 Thess. 2:1; 2 Pet. 3:10). It is also called, “that day” (Luke 21:34; 2 Thess. 1:10); “the day” (Mal. 3:2; 4:1; 1 Thess. 5:4; Rom. 13:12); “the day of God” (2 Pet. 3:12); “the day of Christ” (Phil. 1:10; 2:16); “the day of Christ Jesus” (Phil. 1:6); and, “the day of our (or, “the”) Lord Jesus” (2 Cor. 1:14; 1 Cor. 5:5; or, “the Lord Jesus Christ,” 1 Cor. 1:8). Revelation (6:17; 16:14) also refers to “the great day of their [God and the Lamb’s] wrath” and “the great day of God, the Almighty.”

The concept refers to God’s intervention in history for judgment on His enemies (including those who falsely claim to be His people; Amos 5:18-20) or for deliverance and blessing for His people (Isa. 11:10, 11; Joel 2:28-32, interpreted in Acts 2:17-21 to refer to the Day of Pentecost; Amos 9:11-12, interpreted in Acts 15:16-18 to refer to Christ). Sometimes these cataclysmic days of judgment found partial fulfillment when God wiped out Israel’s enemies and delivered His people from a military threat. But all such events pointed ahead to the culmination of God’s judgment and salvation in the first and second comings of Jesus Christ.

In 2 Thessalonians 2:1-2, Paul says that the day of the Lord is the time when Christ comes and we are gathered together to Him. It will be preceded by a widespread apostasy and the revealing of the antichrist, whom Paul calls “the man of lawlessness, the son of destruction” (2 Thess. 2:3). Thus the final day of the Lord begins with the tribulation and concludes with the second coming of Jesus Christ. Since when he was with them Paul had taught these new believers about this coming, certain day, he reminds them (v. 1) that they had no need for anything to be written to them.

Since this concept of the day of the Lord is repeated so frequently in Scripture, it will certainly happen or God’s Word is not true. Those are the only options! To conclude that because it hasn’t happened in 2,000 years, it isn’t going to happen, is to shrug off all of the many already fulfilled prophecies in the Bible. Peter anticipated scoffers doing this, though (2 Pet. 3:3-7):

Know this first of all, that in the last days mockers will come with their mocking, following after their own lusts, and saying, “Where is the promise of His coming? For ever since the fathers fell asleep, all continues just as it was from the beginning of creation.” For when they maintain this, it escapes their notice that by the word of God the heavens existed long ago and the earth was formed out of water and by water, through which the world at that time was destroyed, being flooded with water. But by His word the present heavens and earth are being reserved for fire, kept for the day of judgment and destruction of ungodly men.

So we should not doubt that the day of the Lord is coming, even though it is delayed. You either have to throw out the Bible completely or acknowledge that this day will certainly come!

2. The day of the Lord will be sudden, unexpected, and inescapable for those in spiritual darkness.

1 Thess. 5:2-3: “For you yourselves know full well that the day of the Lord will come just like a thief in the night. While they are saying, ‘Peace and safety!’ then destruction will come upon them suddenly like labor pains upon a woman with child, and they will not escape.”

Whenever the idea of God’s intervening in judgment or salvation comes up, people are curious to know, “When is it going to happen?” In Mark 13:4, the disciples asked Jesus, “Tell us, when will these things be, and what will be the sign when all these things are going to be fulfilled?” He went on to give them a number of signs, some of which were initially fulfilled in the destruction of Jerusalem in A.D. 70, but others which await fulfillment in the future. But even though Jesus gave a number of future signs that would signal His coming, at the end of His discourse He still emphasized the need for His followers to be alert (Mark 13:37): “What I say to you I say to all, ‘Be on the alert!’”

Again, just before the risen Lord Jesus ascended, the disciples asked (Acts 1:6), “Lord, is it at this time You are restoring the kingdom to Israel?” Jesus replied (Acts 1:7), “It is not for you to know times or epochs which the Father has fixed by His own authority.” He then went on to repeat the Great Commission. Our focus should not be on fixing dates, but on spreading the gospel to those who will face God’s certain judgment if they do not repent.

The phrase Jesus used, “times and epochs,” is the same as that which Paul uses in verse 1. When Paul had taught these new believers about the Lord’s coming, he probably had passed on to them that Jesus had used this analogy of a thief to exhort His followers to be alert and watching for His coming (Matt. 24:42-43):

“Therefore be on the alert, for you do not know which day your Lord is coming. But be sure of this, that if the head of the house had known at what time of the night the thief was coming, he would have been on the alert and would not have allowed his house to be broken into. For this reason you also must be ready; for the Son of Man is coming at an hour when you do not think He will.”

So the point of the day of the Lord coming like a thief in the night is that it will be sudden and unexpected. The analogy of the woman with labor pains may include some unexpectedness, since even though a woman knows her time is near, she never knows exactly when her labor pains will come on in earnest. But the main idea of the labor pains for the pregnant woman is that they are inescapable. In a day when many women died in childbirth, there was always a certain amount of anxiety about that inevitable process. But pregnant women knew that labor pains were the inescapable consequence of being pregnant.

When Paul says that people will be saying, “Peace and safety!” just prior to destruction coming on them, he may be referring to the prophets Jeremiah (6:14) and Ezekiel (13:10), who condemned the false prophets of their day for assuring people of peace when God had declared impending judgment. Or, he may be referring to a popular slogan of the Roman Empire, which declared peace and safety to all who were under their rule (Weima, p. 881). The picture is that people will be enjoying a time of peace and prosperity, perhaps under the initial rule of antichrist, the new world ruler. They will not feel the need to get right with God and they will laugh off the idea of impending judgment, just as Lot’s sons-in-law thought that he was joking about the doom of Sodom (Gen. 19:14).

Revelation 18 presents the same picture of worldly Babylon when the Lord returns. She will be prosperous and secure, living for pleasure without God. But suddenly, in one hour, destruction will come on her and all of her great wealth will be laid waste. “Destruction” as both Paul and John in Revelation use the term, does not refer to annihilation, but rather, as Leon Morris (The First and Second Epistles to the Thessalonians [Eerdmans], p. 153) puts it, “the loss of that life which is really life.” He points out that in 2 Thessalonians 1:9, the same word is used to describe eternal “banishment from the living presence of the Lord,” which is its meaning in our text. He concludes (p. 154), “It still needs emphasis that there are no other alternatives than life with the Lord or eternal loss. One or the other is inevitable.”

But what about for believers? How does the day of the Lord affect us?

3. The day of the Lord is an expected event for us who are children of light and day.

1 Thess. 5:4-5: “But you, brethren, are not in darkness, that the day would overtake you like a thief; for you are all sons of light and sons of day. We are not of night nor of darkness.”

When I used to believe in the pretribulation rapture, I understood these verses to mean that the day of the Lord will not overtake us as a thief because we won’t be on earth when it comes. But as I understand it now, that isn’t what Paul is saying. Rather, he says that as sons of light and sons of day, that day will not overtake us like a thief because we will be expecting it and we will be living in light of its certainty.

The darkness that Paul refers to is both spiritual and moral. In Ephesians 4:18-19, Paul refers to unbelievers who are “darkened in their understanding, excluded from the life of God because of the ignorance that is in them, because of the hardness of their heart; and they, having become callous, have given themselves over to sensuality for the practice of every kind of impurity with greediness.” In Romans 1:21, Paul refers to those who knew God, but didn’t “honor Him as God or give thanks.” As a result, “their foolish heart was darkened.” As a result (Rom. 1:24-31), God gave them over in the lusts of their hearts to various degrading passions.

But when God saves us, He rescues us from Satan’s domain of darkness and transfers us to Christ’s kingdom of light (Col. 1:12-13). While exhorting us to moral purity in contrast to those in the world, Paul said (Eph. 5:7-10), “Therefore do not be partakers with them; for you were formerly darkness, but now you are Light in the Lord; walk as children of Light (for the fruit of the Light consists in all goodness and righteousness and truth), trying to learn what is pleasing to the Lord.” (See, also, John 12:35-36.)

So there is a distinct contrast between unbelievers, characterized by spiritual and moral darkness, and believers, who are children of light and day. Believers will not be surprised when the day of the Lord comes because they expect it. But, if that is so, then why does Paul go on to exhort us to be alert?

4. Since we know that the day of the Lord is coming, we should be alert and sober, putting on the armor of faith, love, and hope.

1 Thess. 5:6-8: “So then let us not sleep as others do, but let us be alert and sober. For those who sleep do their sleeping at night, and those who get drunk get drunk at night. But since we are of the day, let us be sober, having put on the breastplate of faith and love, and as a helmet, the hope of salvation.”

The certain coming of the day should motivate us to live in line with what we are in the Lord. We are sons (children) of light and of day. I take those phrases to be synonymous. This is our position in Christ. But that position requires action: Let us not sleep, but be alert and sober, putting on the breastplate of faith and love, and as a helmet, the hope of salvation.

“Others” (v. 6) refers to unbelievers, pictured here as sleeping. This means that they are living as if there will never be a judgment day. If they hear someone mention God’s impending judgment on sinners, they roll their eyes and chuckle as if the person giving the warning believes in fables from the dark ages. Verse 7 is an illustration of the principle from the natural world: people generally sleep at night and get drunk at night. Those who sleep spiritually are in spiritual darkness, either like those physically asleep or like a drunk who has no idea of dangers around him. They will be caught by surprise when the day of the Lord engulfs them.

The Bible has many scenes of sleeping people who were oblivious to physical or spiritual danger. Some were unbelievers and some were believers. Israel’s enemy general, Sisera, was fleeing from Israel’s army. He came exhausted to the tent of a woman named Jael, who invited him in. After he fell asleep in her tent, she took a tent peg and drove it through his temple, giving Israel complete victory (Judges 4:17-24). He never knew what hit him.

Later, the mighty Samson was lulled to sleep by the deceptive Delilah, who then called for the Philistine warlords to try to seize him (Judges 16). He finally succumbed to her pleas to reveal the secret of his strength, leading to his capture, blinding, and enslavement. By sleeping in Delilah’s lap, he was extremely foolish and insensitive to the danger that he was in.

The disciples could not stay awake to pray with Jesus in the garden. When His enemies came upon Him, they all fled in terror. The virgins in Jesus’ parable of His second coming all fell asleep while waiting for the bridegroom. The wise virgins had prepared themselves with sufficient oil, but the foolish ones slept without enough oil. The wise were taken into the wedding feast, but the foolish were shut out. Jesus’ application is (Matt. 25:13), “Be on the alert then, for you do not know the day nor the hour.”

That’s Paul’s application here: Don’t sleep, but be alert and sober! The verb, “having put on,” may also be translated, “putting on.” If it means, “having put on,” Paul is saying, “Be what you are. When you trusted in Christ, you put on this spiritual armor. Now, live like it!” Or, if it means, “putting on,” the idea is that the way we remain alert and sober is by putting on this spiritual armor.

Elsewhere (Eph. 6:11-20; Rom. 13:12; 2 Cor. 6:7; 10:4), Paul uses the analogy of spiritual armor, assigning different meanings to the various pieces. In the well-known Ephesians 6 text, for example, the breastplate is righteousness, whereas here it is faith and love. In both texts, the helmet is salvation, but here it is “the hope of salvation,” which points to our future deliverance when Christ returns. In both cases, Paul is drawing from Isaiah 59:17, which pictures God as a mighty warrior:

He put on righteousness like a breastplate,
And a helmet of salvation on His head;
And He put on garments of vengeance for clothing
And wrapped Himself with zeal as a mantle.

In our text, Paul says that as believers, we must put on this armor, which God Himself uses in Isaiah. Paul describes the armor with the three cardinal Christian virtues that he has already emphasized (1:3), faith, love, and hope. John Calvin (Calvin’s Commentaries [Baker], p. 289, italics his) observes, “He omits nothing of what belongs to spiritual armour, for the man that is provided with faith, love, and hope, will be found in no department unarmed.”

John MacArthur (The MacArthur New Testament Commentary, 1 & 2 Thessalonians [Moody Press], pp. 161-162) points out that these three virtues protect us against temptation from the forces of darkness. He says that faith is trust in God’s person. He always acts in accordance with His attributes. It is also trust in God’s power. Nothing is too difficult for Him. Faith is trust in God’s promises. He always keeps His word. And, faith is trust in God’s sovereign plan, as revealed in Scripture. It will happen as God’s word states.

Love probably refers both to love for God and love for others, the two great commandments. Hope looks ahead to the glorious future that God has prepared for all who believe in Jesus Christ. MacArthur concludes (p. 162), “When faith is weak, love grows cold. When love grows cold, hope is lost. When hope in God’s promise of future glory is weak, believers are vulnerable to temptation and sin.”

So in light of the coming day of the Lord, do an occasional spiritual checkup. Ask yourself: “Is my faith in Christ and His sacrifice for me solid? Do I daily trust the crucified and risen Savior (John 14:1; 20:31)? Is my love for God fresh and vital (Rev. 2:4-5)? Is my love for others fervent and growing (1 Pet. 1:22; 4:8)? Does my hope in Christ’s coming and the future glory He has promised motivate me to obey and serve Him (2 Tim. 4:8)?

Conclusion

I once worked at the swanky Drake Hotel in Chicago. Years before I was there, in July of 1959, Queen Elizabeth was scheduled to visit Chicago. Elaborate preparations were made for her visit. The waterfront was readied for docking her ship. Litter baskets were painted and a red carpet was ready to be rolled out for her to walk on. Many hotels were alerted to be ready. But when they contacted the Drake, the manager said, “We are making no plans for the Queen. Our rooms are always ready for royalty.”

That’s how our lives should be in light of Christ’s return. We shouldn’t have to make any special or unusual preparations. We should live each day alert and ready for the day of the Lord.

Application Questions

  1. Since there are so many different views on prophecy, how can we be certain enough about it for it to affect our daily lives?
  2. To what extent should we emphasize God’s impending judgment when we tell others about Jesus?
  3. Since Jesus taught that His coming will happen after many different signs, why does He tell us to be alert, since we don’t know the day or hour? Shouldn’t we know the general time?
  4. What are some ways that Christians are prone to “get sleepy” with regard to the Lord’s coming? How can we stay alert?

Copyright, Steven J. Cole, 2016, All Rights Reserved.

Unless otherwise noted, all Scripture Quotations are from the New American Standard Bible, Updated Edition © The Lockman Foundation

Related Topics: Christian Life, Eschatology (Things to Come)

20. Recenze knihy -- Výbuch na spadnutí!

Podtitul: Účinná pomoc pro matky potýkající se s hněvem

Autorka: Julie Ann Barnhillová

Rok vydání: 2001

Vydavatel: Harvest House Publishers

Počet stran: 272

Webová stránka autorky: http://www.juliebarnhill.com

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Si říkáte: „Už znovu neztratím nervy a nerozzlobím se na své děti.“ A přesto se opět rozčílíte a zanechá to ve vás jen pocit viny a zoufalství. Knihu byste si měli přečíst i tehdy, když vám rodičovství nepřináší mnoho radosti a/nebo se nedokážete plně radovat ze svých dětí.

„V kostce“…

Tato kniha pojednává o otevřené a upřímné rodičovské cestě jedné matky a o jejím zápasu s hněvem. S nádechem humoru autorka otevřeně vypráví o svých každodenních bitvách a chybách, kterých se jako matka dopouští. Znovu ujišťuje všechny ostatní matky, že nejsou na zápasy spojené s výchovou rodiny samy. Nabízí užitečné a prospěšné rady, jak se vypořádat s hněvem ve svém životě a jak začít dělat kroky směřující ke změně.

Hlavní myšlenky…

Julie Ann Barnhillová rozděluje svou knihu na dvě části.

V první zkoumá různé důvody, proč se ženy potýkají s hněvem, a přirovnává je k sopkám. Zaměřuje se na porozumění vašeho „způsobu výbuchu“. Uvádí, že existují tři takové způsoby. Prvním z nich je doutnající hněv, který se často projevuje negativním přístupem k životu. Druhý způsob autorka popisuje jako výbuch chrlící „verbální uhlíky sarkasmu“ (str. 35). Třetím způsobem je explozivní výbuch mající za následek jak verbální, tak fyzické zneužívání. Autorka upozorňuje, že všechny zmíněné způsoby výbuchu mohou poškodit vaše děti, a proto bychom měly chtít nechat si poradit.

Julie se také zaměřuje na rozpoznávání varovných signálů a problémů, které se za hněvem skrývají, a také známek, že jsme zašly příliš daleko. Uvádí tři varovné signály, které mohou vést k výbuchu. První z nich popisuje slovy „malé spouštěče, velké výbuchy“ (str. 53). Jedná se o nejrůznější drobnosti, které mohou vyvolávat stres. Druhým signálem je sarkasmus, ke kterému se uchylujeme, když nás něco dráždí, a třetím je náš vlastní fyzický stav (tj. PMS), který může vést k výbušným reakcím. Problémy skryté pod povrchem rozděluje do tří kategorií tlaku, kterému ženy čelí. Vysvětluje, že tlaky spjaté s minulostí, vnitřní tlaky a narůstající vnější tlaky mohou být kořenem našeho hněvu. A konečně autorka na základě vlastní zkušenosti uvádí, že pokud ve svém hněvu způsobíte svému dítěti nějakou škodu, zašly jste příliš daleko. Láskyplně proto povzbuzuje ženy, aby vyhledaly pomoc.

Ve druhé části knihy Julie nabízí rozumné a praktické rady, jak dosáhnout změny. Uvádí 14 poučných a užitečných strategií, jak „zachovat chladnou hlavu“. Navíc v dodatcích ke knize poskytuje nespočet informací o depresi, vývojových stadiích dítěte a také široký seznam doporučené četby.

Kroky…

V každé kapitole Julie uvádí příklady Oddechového času/Krotitelů hněvu neboli praktické tipy, které mohou pomoci matkám zvládat svůj hněv. Deset nejdůležitějších zahrnuje:

1. Dané chvíle jsou dobrou příležitostí k tomu, začít opakovat krédo rozumné matky: „Také to pomine.“ (str. 21)

2. Někdy můžete překonat sopečný výbuch tím, že se soustředíte na své fyzické reakce. Nezapomeňte zhluboka a pomalu dýchat… (str. 36)

3. Pokud vás rozčilují hromady špinavého prádla nebo jakýkoli jiný vizuální podnět, snažte se ze sebe své rozčílení setřást a najděte způsob, jak daný podnět nemít na očích, dokud nebudete schopná s ním něco udělat. (str. 51)

4. Naučte se rozpoznávat fyzické známky hněvu, abyste nad nimi dokázaly získat kontrolu a zabránily tomu, aby se váš hněv vystupňoval. (str. 60)

5. V mnoha stresujících situacích vás může coby rodiče zachránit smích. Využijte skutečnosti, že vaše děti jsou skutečně legrační, a uvolněte napětí raději prostřednictvím smíchu než výbuchu. (str. 88)

6. Nikdy nepodceňujte sílu upřímné omluvy. Když si uvědomíte, že jste svůj hněv nesprávně namířily proti svým dětem, uznejte to. (str. 89)

7. Můžeme snížit stres a zlepšit své vztahy, pokud se vědomě rozhodneme odpustit dítěti, které „pořád“ dělá něco, co nás rozčiluje nebo nám vadí. (str. 95)

8. Podívejte se dítěti zpříma do očí a jemně ho uchopte za tvář se slovy: „Mám tě ráda takového, jaký jsi!“ (str. 102)

9. Pokud vás dovedou rozhodit nečekané okolnosti, vyvolávající ve vás hněv, udělejte si pár minut na to, abyste se na ně připravily, a tak zabránily případným výbuchům hněvu. (str. 122)

10. Pokud je vaším problémem PMS, můžete odbourat svou rozmrzelost částečně tím, že jednoduše snížíte příjem soli. (str. 179)

Citace…

„Máte dojem, že jste jediná matka, která zápasí s hněvem vůči svým dětem? Matka, do které byste to řekly nejméně, je možná nejvíce zatížena utajovaným hněvem a vztekem.“ (str. 26)

„Pocit viny coby matky je skutečně tíživý. A v případě většiny z nás je to opravdu varná káď tlaku, protože jsme přijaly za svůj předpoklad, že všechno, co se děje našim dětem, je moje vina, protože já jsem přece matka’.“ (str. 86)

„Měly jste vysoké ideály… a zažily jste, jak se mnohé z nich zhroutily a sesypaly na hromadu reality kolem vašich cukrem polepených prstů… Ale hlavu vzhůru, milé přítelkyně. Na konci tunelu svítí světlo… a tentokrát to není otravná modrá mašinka jménem Tomáš! Ne, je to světlo naděje, představující láskyplný a uspokojivý vztah, který budete spolu se svým dítětem prožívat v důsledku toho, že uznáte… a vypořádáte se se svým hněvem.“ (str. 232)

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Jako matce, která se potýká s vlastním hněvem, se mi ulevilo, když jsem zjistila, že nejsem sama. Tato kniha mě povzbudila k tomu, abych se jako rodič dál otevřeně sdílela o svém zápasu s hněvem. Dokázala jsem říci o svých bojích přátelům a založit podpůrnou skupinu, a to i když její členové neprožívají nutně tytéž zápasy. Těmi největšími poklady moudrosti, které jsem v knize objevila bylo, že jsem se naučila přiznávat své chyby a omlouvat se svým dětem a zároveň jim odpouštět jejich drobné rošťárny a milovat je coby úžasné malé osobnosti. Strategie Julie Ann Barnhillové mi zprostředkovaly několik praktických kroků k tomu, jak zvládat svůj hněv.

Mých pět hlavních strategií:

Strategie č. 3: Starejte se o své fyzické já: Dbejte na to, abyste si udělaly čas na návštěvu lékaře/zubaře a na cvičení.

Strategie č. 6: Vypracujte si kázeňský plán: Malá předchozí příprava může značně zredukovat nastalý stres.

Strategie č. 10: Dávejte si pozor na to, co říkáte před dětmi: Mějte pod kontrolou svůj jazyk a přemýšlejte dříve, než promluvíte.

Strategie č. 12: Přehodnoťte své postoje: Naučte se být spokojená za všech okolností.

Strategie č. 14: Založte podpůrnou skupinu: Vyhledejte tři nebo čtyři další maminky, které prožívají podobné zápasy, a pravidelně se scházejte.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting, Women's Articles

19. Recenze knihy -- Rodičovství bez křiku

Subtitle: Revoluční a klidný přístup k výchově dětí

Autor: Hal Edward Runkel, LMFT

Rok vydání: 2007

Vydavatel: Broadway Books, divize nakl. domu Random House, Inc.

Počet stran: 218

Webová stránka autora: http://www.screamfree.com

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Vás zneklidňuje chování Vašich dětí a reagujete na něj emotivním způsobem.

„V kostce“…

Tato kniha pojednává o tom, jak vytvořit vztahy, po nichž toužíme tím, že se naučíme soustředit na sebe sama, uklidnit se a chovat se dospěle.

Hlavní myšlenky…

Staňte se „klidnými“ rodiči, které vaše děti skutečně potřebují – naučte se ovládat a chovat dospěle.

Zůstat klidným znamená vytvořit dětem prostor pro jejich vlastní rozhodnutí a zároveň vytvořit prostor pro sebe sama, abychom zmírnili naše obavy, které s jejich rozhodováním souvisejí.

Zůstat klidným znamená zaměřit se na přirozené důsledky jednání a neuchýlit se ke zbytečnému vyhrožování.

Udělejte si čas pro sebe.

Kroky…

Abyste si mohli užívat „osobní“ stránku rodičovství (zábava/ hra), musíte se nejprve postarat o tu „pracovní“ stránku (prosadit se jako autorita).

Vaše schopnost uklidnit se, a to i tehdy, kdy nemáte děti pod kontrolou, je nejlepší způsob, jak určit postavení dětí v rodině.

Namísto křiku se zaměřte na přirozené důsledky.

Přijměte tyto důsledky a poté se staňte životním průvodcem svých dětí; buďte jim nablízku, když se s těmito důsledky vyrovnávají.

Vyzkoušejte si různé polohy svého vztahu k dětem a sledujte změny, které se kolem vás odehrávají.

Mějte se rádi kvůli svým dětem.

Nasaďte nejprve sobě kyslíkovou masku, abyste měli dost sil na to starat se o své děti (podobně jako při cestování letadlem, kdy v případě nehody nasazujete masku NEJPRVE sobě a teprve poté dítěti).

Najděte si čas na své koníčky, kávu s přítelkyní, apod.

Citace…

„Emocionální reakce jsou nejhorším nepřítelem dobrých vztahů.“

„Kdykoli se poddáme vlastním obavám, vytváříme přesně ten výsledek, jakému se snažíme vyhnout.“

„Jediným způsobem jak si udržet pozici vlivu na své děti je znovuzískat kontrolu nad sebou samými.“

„Vaše emocionální odpověď je na vás. Vždycky máte na výběr.“

„Nedostanou-li naše děti prostor pro dělání chyb, žijí pouze životy někoho jiného.“

„Stát se klidným rodičem, jenž se vyvaruje křiku, spočívá naučení se fungovat mimo své nejvyšší principy, nikoli v reakci na vlastní nejhlubší obavy.“

„Vaše dítě vás zkouší, aby si ověřilo, zda jste vyrovnaní a důslední. A přeje si, abyste tuto zkoušku složili.“

„Vaším cílem není potlačit emoce dětí, ale spíše je nasměrovat k produktivnímu projevu.“

„Stabilita a struktura jsou nezbytnými složkami funkčního rodinného prostředí.“

„ScreamFree Parenting (výchova bez křiku) nepředstavuje model řešení problému či výchovy; je to model růstu.“

„Jedinou cestou, jak být klidným rodičem, je mít rád sebe sama, protože to je jediný způsob k nalezení vnitřního klidu. Je to jediný způsob jak skutečně prospět svým dětem, aniž byste je zatěžovali potřebou být ku prospěchu vám.“

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Po přečtení této knihy jsem zjistila, že jsem klidná, když můj dvouletý syn říká „ne“ nebo napřahuje ruku jako projev vzdoru vůči mým požadavkům. Dávám mu vybrat, zda poslechne či neposlechne a pocítit přirozené důsledky svého jednání. Výběr nechávám na něm a poté klidným způsobem vymáhám důsledky, aniž bych se nechala zneklidnit jeho výběrem. Zjistila jsem, že stačí, abych se ovládala a dokáži si najít více času pro sebe, takže mám více energie a má duševní a emocionální kondice je podstatně lepší, takže se mohu lépe starat o svého syna.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

14. Recenze knihy -- Rodičovství zaměřené na srdce

Autor: Dr. Scott Turansky, Joanne Millerová

Rok vydání: 2005

Vydavatel: David C. Cook

Počet stran: 256

Webová stránka autora: http://www.effectiveparenting.org

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Chcete pomoci svým dětem změnit se nejen navenek, ale i uvnitř. Takové změny jsou trvalé a vedou k rozvoji svědomí. To dětem pomůže v průběhu jejich života rozhodovat se mezi dobrem a zlem.

„V kostce”…

Většina rodičovských strategií se zaměřuje na chování. Děti tak mohou změnit své vnější projevy, ale skutečně se mohou změnit pouze tehdy, když rodiče spolu s Bohem pracují na jejich srdci.

Hlavní myšlenky…

Změna chování vašeho dítěte často funguje jen krátkodobě, aniž by však vedla k proměně jeho srdce do budoucna. Když se rodiče zaměří v disciplíně dětí na srdce, změny v jejich životě budou trvalé.

Bůh mění naše srdce prostřednictvím spasení. Naše chování se mění v důsledku toho, co dělá Bůh v našem srdci.

Děti potřebují vědět, že: Bůh je Stvořitel; Bůh má plán; Bůh všechno ví; Bůh dal svého Syna, aby za nás zemřel; Bůh bude soudit svět.

Děti se učí od rodičů, jak vypadá víra v každodenních situacích, kdy různé tlaky, nepříjemnosti a povinnosti narušují jejich pokoj a radost.

Většina dětí potřebuje pomoci se zpracováním důsledků, které jsou vyústěním jejich nesprávného chování. Pokaždé, když musíte dítě napomenout, si s ním zároveň promluvte a to i v případě drobných přestupků. To učí děti mluvit o problémech. V určitém bodě byste se jich měli zeptat: „Co jsi udělal špatně?

Kroky…

Rodiče potřebují udržovat silný vztah s Bohem. To jim umožní být efektivnější ve vztahu k jejich dětem.

Začněte sledovat srdce svého dítěte. Věnujte pozornost jeho hlubším problémům. Proste Boha, aby vám ukazoval skutečné problémy, kterým váš syn nebo dcera čelí. Obětujte svůj čas a mluvte s Bohem o tom, co vaše dítě v srdci prožívá.

Když vaše dítě zlobí, buďte si vědomi toho, že se něco děje v jeho srdci. To, co se v něm odehrává, se můžeme naučit rozeznávat na základě toho, že mu budeme naslouchat a pochopíme, co je pro něj důležité.

Dejte si za cíl strávit s každým svým dítětem o samotě 10 minut denně nebo jednu až dvě hodiny týdně.

„Až budete naslouchat tomu, co prožívá vaše dítě v srdci, identifikujte cílové oblasti, které vnímáte jako problematické. Chování naznačuje, co se odehrává dítěti v nitru, a proto až rozpoznáte konkrétní slabost, zapište si ji. Můžete si poznamenat projevy, jako je otálení, pýcha, strach, melancholie a pocit zmaru nebo nedostatek sebedůvěry.“ (str. 132)

Každý týden se učte zpaměti biblické verše. Vybírejte si je na základě potřeb, které podle vás vaše rodina má, a diskutujte o nich se svými dětmi.

Citace…

„Děti potřebují rodiče, kteří jsou ochotní hájit, co je správné, vědí, jak vést, a jsou schopní vymezovat pevné hranice. Potřebují maminky a tatínky, kteří jim ukáží správnou cestu a povzbudí je, aby z ní nesešly.“ (str. 52)

„Trest se zaměřuje na spravedlnost; disciplína se zaměřuje na učení. Zatímco trest je třeba si prostě odpykat, disciplína je příležitostí k růstu.“ (str. 184)

„Často se za své děti modlete. Bůh používá vaše modlitby nejen k tomu, aby změnil vaše děti, ale také aby ve vás probudil větší citlivost vůči tomu, co dělá v jejich srdci. Během svého modlitebního času dbejte na to, abyste naslouchali i mluvili.“ (str. 18-19)

„Adolescentní vzpoura nezačíná ve třinácti letech; začíná už mnohem dříve, v srdci malého dítěte.“ (str. 43)

Různé…

„Když selžete, uznejte to. Buďte ve svém růstu příkladem pokory. Totéž požadujte od svých dětí.“ (str. 107-108)

Je důležité být ve vztahu k dětem pevní, ale pokud budete tvrdí nebo rozzlobení, zabrání to vaší vzájemné blízkosti.

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Kniha nám říká, že když má vaše dítě zlost, neměli byste se nechat unést svými emocemi a místo toho byste měli být ochotní mu naslouchat. Myslím, že to je důležité, protože je velmi snadné se rozzlobit nebo propadnout frustraci, když děti neuposlechnou. Kniha uvádí, že takové chování je kontraproduktivní. Nasloucháním se ke svým dětem přiblížíte a také vám to umožní řešit danou situaci racionálněji.

Příliš rychlé řešení problémů místo projevené empatie brání rozvoji hlubších vztahů. Často chceme jen vyřešit daný problém a přejít k další věci, ale tím se můžeme ochudit o vzácnou příležitost promluvit si se svými dětmi o tom, co se děje. Pokud vaše dítě zlobí, je důležitější s ním diskutovat než ho pouze napomenout a jít dál.

Je pozoruhodné, jak děti dovedou být transparentní, když si uděláte čas a aktivně nasloucháte tomu, co vám potřebují říct. Většina z nás je velmi zaneprázdněných, a proto pro mě bylo užitečné si připomenout, že bych měla zpomalit a praktickým způsobem se učit aktivně naslouchat svým dětem. Díky tomu se můžeme hodně dozvědět o tom, co se odehrává v jejich životě a srdci.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

10. Recenze knihy -- Jak děti vychovávají své rodiče

Autor: Dan B. Allender, Ph.D.

Rok vydání: 2003

Vydavatel: WaterBook Press

Počet stran: 217

Webová stránka autora: http://www.thepathlesschosen.com

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Máte pocit, že dobré rodičovství je nedosažitelné, nebo se toužíte zbavit neefektivních rodičovských návyků.

„V kostce“…

Naše děti nás vychovávají prostřednictvím toho, jak my vychováváme je.

Hlavní myšlenky…

Rodiče spoléhají na pravidla a principy a horlivě se snaží dělat všechno správně. Metody však nedají vašim dětem to, po čem touží nejvíc: vědomí, že jsou jedinečné, hluboce milované a že z nich máte vy i Bůh radost.

Kroky…

Uznejte, že vaše děti vás ve skutečnosti naučí víc než vy je.

Buďte vděční za své děti i za zralost, které díky nim dosáhnete. Využijte toto období, smiřte se se svou vlastní nedostatečností a skutečně naslouchejte hlasu svých dětí.

Místo abyste se neustále snažili aplikovat na své děti nějaká pravidla, při řešení složitých situací usilujte o to, své dítě „přečíst“. Každé z dětí bude vyžadovat v rámci svých jedinečných zápasů vaši flexibilitu.

Zralosti nelze dosáhnout bez zkoušek. Pokud pochopíme, že naše utrpení bude řídícím faktorem života, můžeme své děti učit tím, že jim upřímně odhalíme své zápasy. Dávejte si pozor na nutkání předstírat radost coby cestu k úspěchu a na vštěpování postoje, že nejvyššími hodnotami v životě jsou štěstí a produktivita.

Nemůžeme se držet falešné představy, že správné působení nám zajistí pozitivní výsledky. Místo toho musíme dovést své děti na rovinu, na které budou moci zahlédnout Boží charakter, zejména Jeho milosrdenství a sílu.

Všechny děti se přirozeně ptají: „Jsem milovaný/-á?“ a „Mohu si dělat věci po svém?“ Na tyto otázky nemůžeme odpovědět správně, pokud jsme na ně sami nenašli odpověď. Jestliže se obrátíte na Boha, odpoví vám: „Ano, jsi milovaný/-á, víc než můžeš kdy pochopit“ a „Nemůžeš si dělat věci po svém. Pokud ale půjdeš po mé cestě, najdeš to nejhlubší uspokojení, jaké může tvé srdce kdy poznat.“ (Za mnoha záchvaty hněvu a vzteku našich dětí se v podstatě skrývá jedna ze zmíněných otázek, a proto se musíme soustředit a dětem naslouchat.)

Autor v souvislosti se dvěma základními otázkami našich dětí „Mohu si dělat věci po svém?“ a „Jsem milovaný/-á?“ poukazuje na nejčastější odpovědi rodičů. Tyto odpovědi bývají nebezpečné a ponižující, upjaté a hloupé, přezíravé a rezervované nebo se za nimi skrývá síla a radost. Autor zdůrazňuje, že právě posledně jmenované odpovědi prospějí vašemu dítěti nejvíc.

Hlasy našich dětí bývají překřikovány dalšími dobře míněnými hlasy našich rodičů, médií, školy, církve a přátel. Mnohé z nich odkrývají naše vlastní nezhojené rány a zatemňují naši vděčnost a radost. Musíme zapojovat své děti do dění, aniž bychom se cítili nuceni opravovat svou minulost.

V případě rodičovství nelze vždy uplatnit rychlé nápravné postupy. Musíme najít způsob, jak se smířit s tajemstvím protikladných sil demonstrovaných Bohem: intimity a individualismu, síly a milosrdenství. Dokonce i navzdory naší bezprostředně hrozící neschopnosti odrážet Boží charakter se setkáváme s Jeho něžností, a tak rozvíjíme svou jedinou naději, jíž je obrátit svou tvář k Tomu, který nás dokáže dokonale milovat.

Tím, že pobýváme v hlubší realitě Boží milosti, Jeho charakter nám začíná poskytovat rámec bezpečí a svobody. Právě v tomto pravém bezpečí budou naše děti schopné směle spočinout a poklidně si hrát.

Tím, že si se svými dětmi hrajeme, vštěpujeme jim schopnosti, charakter a kontext potřebný k tomu, aby prakticky prožívali své Bohem dané povolání. Proces, kdy si spolu správně hrajeme, je důležitější než výsledek.

Citace…

„Jedním z problémů je, že se soustřeďujeme na děti až příliš. Utrácíme příliš mnoho peněz a věnujeme příliš mnoho času aktivitám v jejich zájmu, soupeřícím s jednoduchou a skutečnou vděčností, kterou bychom měli ve vztahu ke svému dítěti cítit. Peníze a čas věnovaný tomu, že vláčíme děti na [různé akce] a mnoho dalších zpropadených aktivit, v nich vyvolávají dojem, že na to mají nárok, a v rodiči probouzejí pocit, že jeho dítě z něj vysává veškerou energii, čas a peníze.“ (str. 7)

„Ze surovin, které nám předali naši rodiče, potřebujeme vytvořit něco naprosto nového. Naše děti žijí v jiném světě, a pokud se máme naučit, jak je dobře vychovávat, musíme naslouchat jejich hlasu.“ (str. 69)

Různé…

I když autor nenabízí řešení v postupných krocích, uvádí, že jeho rodičovský záchranný systém spočívá ve formulaci zřejmé skutečnosti. Například když jeho dospívající dcera plakala, zaklepal na dveře jejího pokoje se slovy: „Slyšel jsem pláč. Dveře byly zavřené. Teď nepláčeš, ale mračíš se. Vím, že soukromí je pro tebe důležitější než jídlo. Teď děláš obličeje a vystrkuješ spodní ret dál, než kam ti sahá nos.“ To ji nakonec odzbrojilo. Už jsem to zkusila se svým čtyřletým synem a obvykle to dopadne tak, že se začne usmívat a je otevřenější.

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Danova upřímnost, co se týče jeho vlastních selhání, je působivá a osvěžující. Motivuje mě k tomu, pokorně hledat Boží pomoc, zatímco poznávám mnoho nových skutečností o Jeho lásce a milosrdenství vůči mně. Kniha obsahuje řadu dalších příběhů a anekdot.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

2. Recenze knihy -- Děti a hranice

 

Autor: Henry Cloud, John Townsend

Rok vydání: 1999 (2001)

Vydavatel: Návrat domů, Praha ČR, http://www.navrat.cz (Zondervan)

Počet stran: 202 (224)

Webová stránka autora: http://www.cloudtownsend.com

Jazyk vydání: anglický, český

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Chcete poskytnout svým dětem bezpečné prostředí k tomu, aby se naučily rozeznávat dobro od zla, nebezpečí od bezpečí, dobré od lepšího a život od smrti. Kniha vám také pomůže učit své děti přebírat zodpovědnost a rozvíjet charakter.

„V kostce“…

Kniha vysvětluje, jak vymezovat hranice ve vztahu k vašim dětem a pěstovat v nich charakter, který jim pomůže vést vyvážený, produktivní a naplněný život v dospělosti.

Hlavní myšlenky…

Když vymezíte svému dítěti hranice, necítí se méně, ale naopak více milované a v bezpečí. Na rodičovství je kromě jiného těžké tolerovat a snášet nenávist, kterou vaše dítě vůči hranicím má. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd.

Je důležité vštípit dítěti, že každé jednání má své důsledky. Nepodléhejte emocím ani nesekýrujte. Buďte ke svému dítěti empatičtí, ale dbejte na to, aby ho nesprávné chování stálo příležitost udělat něco, co je pro něj důležité.

Dbejte na to, aby byly uplatněné důsledky přirozeným vyústěním přestupku. Pokud dítě chodí neustále pozdě k večeři, možná se bude muset jednou obejít bez jídla. Vždy dbejte na to, abyste předem stanovené důsledky dodrželi.

Důsledky by měly následovat po vážných přestupcích, jako je projev chování, u kterého hrozí, že se z něj vyvine špatný charakterový rys.

Důsledky by měly být uplatňovány okamžitě.

Mluvte se svým dítětem o jeho špatném chování ve chvíli, kdy nezlobí.

Dbejte na to, aby byla čestnost normou vašeho každodenního rodinného života, a stanovte jasné limity nečestnosti.

Jistě chcete, aby se ve vašem dítěti rozvíjela touha dělat, co je správné, a naopak se vyhýbat špatnému jednání z lásky k druhým lidem a Bohu.

Pomozte svému dítěti pochopit, že smyslem života není vyhýbat se bolesti. Nejde o to, utíkat před utrpením, ale o to, naučit se trpět správně.

Kroky…

Identifikujte charakterové vlastnosti, které chcete, aby vaše děti v dospělosti měly, a pomozte jim je rozvíjet už nyní (kdy jsou malé). Příklady vlastností, které stojí za to rozvíjet: láska, zodpovědnost, respekt vůči autoritám, iniciativnost (schopnost pouštět se do nových věcí), zralost, následování biblických pravd, život podřízený Bohu.

Vždy kombinujte hranice s láskou.

Když vymezujete svému dítěti hranice:

konkrétně definujte daný problém;

jasně mu sdělte, co od něj čekáte;

napište, co se stane, když dítě vaše očekávání nenaplní: přijde o svá privilegia atd. Trest by měl odpovídat přestupku. Například pokud vaše dítě chodí neustále pozdě k večeři, nebude jednoho večera jíst. Pokud vaše dcera neplní své domácí povinnosti, může přijít o výsadu, které se těší zbytek rodiny. Pokud začne dělat školní úkol na poslední chvíli, je možné, že dostane špatnou známku. Také formulujte pozitivní důsledky za úspěšné naplnění stanovených očekávání.

Citace…

„Čestnost začíná u rodičů, kteří jsou jejím příkladem, vyžadují ji od svých dětí a zajišťují jim bezpečné prostředí, ve kterém mohou čestnost uplatňovat. V podstatě všechny děti zapírají pravdu, pokud je nějak ohrožuje. Proto rodiče potřebují vytvářet kontext, ve kterém lze přirozený sklon dítěte k zapírání překonat. To vyžaduje citlivou rovnováhu mezi bezpečím a měřítky.“ (str. 34)

„Dávejte dětem svobodu, vyžadujte zodpovědnost, uplatňujte důsledky a při tom všem milujte.“ (str. 65)

„Dávejte člověku milost (nezaslouženou přízeň) a pravdu (strukturu) a dělejte to po určitou dobu. Potom je největší šance, že z tohoto člověka vyroste jedinec s dobrým charakterem. Milost zahrnuje podporu, zdroje, lásku, soucit, odpuštění a všechny vztahové stránky Boží přirozenosti. Pravda je strukturou života; říká nám, jak máme vést svůj život a jak život skutečně funguje.“ (str. 67-68)

Různé…

Pokud máte konflikt se svým dítětem, dejte mu najevo svou vstřícnost a lásku, ale zůstaňte dostatečně silní, aby si bylo vědomo toho, že vás jeho pocity nezahnaly pryč. Svou pýchu nechte stranou. Po skončení konfliktu navažte se svým dítětem pouto. Dejte mu najevo, že váš vztah je důležitější než daný konflikt. Vaše láska přetrvá i poté, co konflikt skončí.

Řešením nárokování (představy, že si něco zasloužíte) je pokora. Vaše dítě potřebuje vědět, že i když má legitimní potřeby, nemá na nic nárok.

Držte se vymezených hranic a buďte empatičtí vůči pocitům svého dítěte. Pokud nedovolíte, aby se vám do cesty dostal váš hněv, stud nebo ospravedlňování, nepřítelem bude daná hranice, nikoli maminka. Empatie vám umožní vyhnout se mocenskému zápasu se svým dítětem.

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Jednou z výzev rodičovství je tolerovat a vydržet nenávist, kterou má vaše dítě vůči vámi vymezeným hranicím. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd. Mám sklony k přecitlivělosti a beru si věci příliš osobně, a proto mi tato lekce pomohla oddělovat své emoce a držet se svých hranic.

Když děti dělají špatná rozhodnutí, buďte empatičtí vůči jejich ztrátám. Např.: Je smutné, že si dnes nemůžeš hrát. Vím. Je mi líto, že o přijdeš o tuto příležitost. Nesnáším, když nemůžu udělat něco, co chci. Určitě máš hlad. Taky mi hodně vadí, když přijdu o jídlo. Je důležité být empatičtí a zároveň se držet svých vymezených hranic to vás přibližuje k vašemu dítěti v rámci uplatňované disciplíny.

Odměňujte dítě za: osvojení nových dovedností a výjimečný výkon. Je v pořádku odměnit dvouleté dítě za to, že se naučilo chodit na nočník. Neodměňujte dítě za: plnění požadavků odpovídajících jeho věku (jako jsou životní dovednosti) a dělání toho, co od něj čekáte (jako je práce). Myslím, že to je důležitý bod, protože děti jsou velmi často odměňovány za to, že dělají věci, které jsou samozřejmé. Naučilo mě to odměňovat je pouze v určitých situacích. V opačném případě si může dítě začít přirozeně nárokovat, co mu nepatří.

Nevzbuzujte v dítěti dojem, že máte raději to, co je na něm dokonalé, výkonné, než to, co je průměrné, nedokonalé. Mám sklony k perfekcionismu a bývám na sebe tvrdá a rozhodně nechci, aby se to projevilo ve výchově mých dětí! Tento bod se bude hodit, až se mé děti pokusí něco udělat a neuspějí pokud jim dám najevo, že je mám ráda úplně stejně jako tehdy, když se jim něco podaří, nebudou se bát zkoušet nové věci.

Uplatňujte stanovené důsledky. Je velmi snadné od toho upustit, když se na mě mé dítě podívá s uplakanýma očima, ale musím pamatovat na to, že mu nepomůže, když stanovené důsledky neuplatním.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Parent Resources, Christian Home, Mothers, Parenting, Women's Articles

19. Recenzija -- Starševstvo brez vpitja

Podnaslov: Revolucionarni pristop k vzgoji otrok: ohranite mirno kri!

Avtor: Hal Edward Runkel

Leto izdaje: 2007

Založba: Broadway Books, a division of Random House, Inc.

Število strani: 218

Avtorjeva spletna stran: http://www.screamfree.com

Jezik: angleški

To knjigo morate prebrati, če …

ste zaskrbljeni glede otrok in njihovih odločitev in se na le-te pretirano čustveno odzivate.

Na kratko

Knjiga nas uči graditi odnose, po kakršnih od nekdaj hrepenimo – zgolj s tem, da se osredotočamo nase, ohranjamo mirno kri in zavestno rastemo.

Ključne misli

Postanite tisti »kul« starš, ki ga vaši otroci resnično potrebujejo – s samonadzorom in samovzgojo.

Ohraniti mirno kri pomeni otrokom omogočati prostor za samostojno odločanje, in sebi prostor, da lahko glede teh odločitev sami sebe pomirimo.

Ohraniti mirno kri pomeni, da naj bodo posledice tiste, ki kričijo, ne pa vi s svojimi praznimi grožnjami. Vzemite si čas zase.

Od branja k dejanjem

Da bi lahko uživali »osebno plat« starševstva (zabava/igrivost), morate najprej poskrbeti za »poslovno plat« (si ustvariti avtoriteto).

Vaša sposobnost ohraniti mirno kri, tudi če so otroci podivjali, je najboljši način, da otroke postavite na mesto v družini, kamor spadajo.

Naj namesto vas vpijejo posledice.
Pozdravite posledice in nato postanite svojim otrokom življenjski vodnik; stopajte ob njih, ko se

prebijajo skozi težave ter ob njih trpijo in se tako kalijo.

Dejavno spreminjajte svoj del odnosa in opazujte spremembe, ki se bodo začele dogajati okrog vas.

V dobro svojih otrok ljubite sami sebe.

»Kisikovo masko« najprej nadenite sebi, da se boste dobro počutili in boste lahko dobro skrbeli za otroke (tako kot v letalu velja, da masko NAJPREJ nadenete sebi in šele potem otroku).

Vzemite si čas za ukvarjanje s svojim konjičkom, za kavo s prijateljico, za umik v samoto itn.

Pomembni navedki

»Pretirana čustvena odzivnost je naša največja sovražnica, kadar želimo imeti odlične odnose.« »Kadar koli podležemo svoji zaskrbljenosti, dosežemo prav to, čemur smo se hoteli izogniti.« »Edini način, kako si pri otrocih pridobimo vpliv, je, da si pridobimo nadzor nad samimi seboj.« »Vaš čustveni odziv je vaša stvar. Vedno lahko izbirate.«

»Če otroci nimajo manevrskega prostora, da bi delali napake, je, kot bi živeli izposojeno življenje.«

»Postati starš, ki ne vpije, pomeni ravnati na podlagi spoštovanja do svojih najvišjih načel, namesto da se samodejno odzivamo, kot nam narekujejo naši najgloblji strahovi.«

»Otrok vas preizkuša, da bi ugotovil, ali ste stabilni in dosledni. In želi si, da bi preizkus opravili.« »Vaš cilj ni, da bi otrokova čustva zadušili, temveč da bi jih preusmerili v produktivno izražanje.« »Stabilnost in struktura sta pomembni sestavini zdravega doma.«

»Starševstvo brez vpitja ni model za reševanje problemov ali za spreminjanje vedenja; je model za rast.«

»Ljubiti najprej sebe je edini način, kako se lahko odvadimo vpitja, saj je to edini način, kako najdemo najprej svoj lastni mir. Edino tako lahko otrokom resnično koristite, ne da bi jih obremenili s tem, da morajo oni koristiti vam.«

Kako je knjiga vplivala na moje starševstvo

Odkar sem prebrala to knjigo, znam ostati mirna, kadar mi moj dveletnik reče »ne« ali se upre mojim prošnjam. Prepustim mu izbiro, ali bo ubogal ali ne in pri slednjem tudi utrpel posledice; dovolim mu, da odloči sam in posledice uveljavim mirno, brez razburjenja zaradi njegove izbire. Zdaj ugotavljam, da lahko sebe obvladam le jaz sama. Bolje skrbim zase, zato imam več energije, psihično se bolje počutim in lahko tudi bolje skrbim za sina.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

20. Recenzie de Carte -- Explodeaza! Ajutor real pentru mamele care au probleme cu mania

Titlul cartii: Explodeaza! Ajutor real pentru mamele care au probleme cu mania

Autor: Julie Ann Barnhill

Anul publicarii: 2001

Editura: Harvest House Publishers

Pagini: 272

Site-ul autorului: www.juliebarnhill.com

Cartea este disponibila in limba: engleza.

Ar trebui sa citesti aceasta carte daca…

Iti spui: “Nu o sa mai ma manii sau n-o sa imi pierd cumpatul cu copiii mei”. Dar din nou, te gasesti in situatia in care te pierzi cu firea si ai un sentiment de vina si disperare. Deasemenea, daca te lupti pentru a avea bucurie in cresterea si educarea copiilor sau de a te bucura de copiii tai.

Pe scurt…

Aceasta carte este jurnal sincer in care o mama vorbeste despre experienta ei in educarea copiilor si despre luptele pe care le are de dus impotriva maniei. Impartaseste, cu un gram de umor, zbaterile si greselile ei zilnice ca mama. Doreste sa asigure toate mamele ca nu sunt singurele care au astfel de zbateri cand vine vorba de cresterea unei familii. Ofera sfaturi utile pentru a lupta impotriva maniei din viata ta si cum sa faci pasi concreti spre schimbare.

Ideile Cheie…

Autoarea Julie Ann Barnhill isi imparte cartea in doua parti.

In prima parte, discuta despre diferitele motive pentru care femeile se lupta cu mania, asemuindu-se cu un vulcan. Se focalizeaza pe intelegerea “modului tau de a erupe”. Ea explica trei tipuri de eruptii. Primul tip este ca o fierbere innabusita a maniei ce se manifesta intr-o atitudine negativa despre viata. Al doilea tip este descrie ca o eruptie care varsa “cenusa de sarcasm” (Pg 35). Al treilea tip este o eruptie exploziva care imprastie abuz verbal si fizic. Toate cele trei tipuri de eruptie pot avea efecte negative asupra copiilor, astfel, ar trebui sa cautam ajutor.

Julie isi concentreaza deasemenea atentia asupra recunoasterii semnelor de avertizare si a problemelor de fond ale maniei, si deasemenea, sa realizam cand am mers prea departe. Vorbeste despre 3 semne de avertizare care ar putea duce la o eruptie. Primul este descris ca “piedici mici, eruptii mari”, care sunt lucruri mici care cauzeaza stresul. Al doilea este limbajul sarcastic pe care il folosim cand suntem iritate si al treilea este propria noastra conditie fizica care poate da nastere unei eruptii explozive. Apoi categorizeaza cele trei probleme de fond in trei presiuni cu care femeile se infrunta. Explica faptul ca presiunile din trecut, presiunile din interior si presiunea montarii pot fi sursa maniei noastre. In ultimul rand, isi spune propria parere despre aceste lucruri, spunand ca daca i-au cauzat vreo vatamare corporala copilului tau, ai mers prea departe. In mod sincer le incurajeaza pe femei sa ceara ajutor.

In a doua parte, Julie furnizeaza sfaturi practice pentru a te schimba. Prezinta 14 strategii prin care sa te mentii calma. In plus, in appendixul cartii da informatii despre depresie, etapele de dezvoltare a copilului si o lista cu carti pe care le recomanda.

Pasi spre actiune…

In fiecare capitol autoarea Julie Ann Barnes insereaza sfaturi practice pentru mame, pentru a le ajuta in lupta cu mania. Urmatoare sfaturile sunt cele mai importante zece:

  1. Vremuri ca acestea sunt bune ocazii pentru a repeta crezul mamelor: “Si acest lucru va trece”. Pg 21
  2. Cateodata poti scurtcircuita o explozie vulcanica prin concentrarea asupra reactiilor fizice. Aminteste-ti sa respiri incet si adanc…Pg 36
  3. Daca mormanele de haine sau spalatul rufelor – sau orice alt lucru din raza vizuala – tind sa te zguduie temperamental, incearca sa le iei din calea ta pana vei avea timp sa te ocupi de ele. Pg 51
  4. Invata sa recunosti semnele fizice ale maniei pentru a castiga control asupra lor si pentru a estompa cresterea gradului de manie. Pg 60
  5. In multe situatii stresante rasul te poate salva. Profita de faptul ca copiii tai sunt foarte amuzanti…si lasa ca tensiunea sa se transforme intr-un ras si nu intr-o mustrare. Pg 88
  6. Nu subestima niciodata puterea unei pareri de rau sincere. Atunci cand ai realizat faptul ca ai reactionat furios fata de copilul tau cand nu era cazul…recunoaste.
  7. Poti reduce din stresul acumulat si iti poti imbunatati relatia cu copilul tau, daca in mod constient alegi sa il ierti pe copilul care “intotdeauna” face ceva pentru a ne supara sau deranja. Pg 95
  8. Uita-te in ochii copilului tau, ia-l de mana si spune-i: “Te iubesc exact asa cum esti.”
  9. Daca un eveniment neasteptat te arunca intr-un cerc si iti cere un raspund plin de manie, ia-ti cateva minute sa planuiesti acel eveniment neasteptat pentru a preveni eruptii ale maniei.
  10. Daca conditia ta fizica este o problema, poti calma disconfortul pur si simplu reducand consumul de sare. Pg 179

Citate…

  • “Te trezesti gandind ca esti singura mama care se confrunta cu problema furiei fata de copii? Mama la care te astepti cel mai putini poate fi consumata de aceeasi problema a maniei si furiei.” Pg 26
  • “Aceasta este cea mai persistent problema a sentimentului de vina a unei mame. Este o presiune destul de mare pentru ca gandim faptul ca “orice se intampla copilul este vina mea, pentru ca eu sunt mama”. Pg 86
  • “Daca aveai idealuri inalte…si ai vazut cum multe din ele s-au daramat chiar in fata ochilor tai. Fii puternica, draga mea. Exista lumina la capatul tunelului, si de data asta nu este locomotiva! NU! Aceasta este lumina sperantei unei relatii pline de dragoste si satisfactii pe care tu si copilul tau o veti experimenta ca rezultat al recunoasterii si luptei tale cu furia.” Pg 232

Cum a schimbat modul de a-mi creste copiii…

Ca mama, in lupta mea cu furia, am fost foarte eliberata sa invat ca nu sunt singura care se confrunta cu aceasta problema. Aceasta carte m-a incurajat sa continui lupta mea cu furia, ca parinte. Pot sa imi impartasesc zbaterile mele cu prietenii si chiar sa formez un grup de sprijin, chiar daca ei nu se luptau cu aceleasi probleme. Lucrurile cele mai importante pe care le-am invatat din aceasta carte au fost sa imi admit greselile, sa imi cer scuze copiilor mei, sa ii iert pentru micile excentricitati si sa ii iubesc pentru personalitatile lor minunate. Julie Ann Barnhill a prezentat cateva strategii care sa te ajute in lupta impotriva maniei.

Primele 5 strategii preferate ale mele sunt:

  1. Ai grija de sanatatea ta: Fa-ti timp sa mergi la medic, la dentist si sa faci sport.
  2. Fa-ti un plan pentru a te disciplina: O planificare din timp va reduce mult din stress.
  3. Protejeaza-ti gura in fata copiilor: Controleaza-ti limba si gandeste inainte sa vorbesti.
  4. Schimba-ti atitudinea: Invata sa fii multumitoare pentru toate lucrurile.
  5. Incepe un grup de sprijin: Gaseste alte trei sau patru mame care au situatii asemanatoare si intalniti-va regulat.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting, Women's Articles

14. Recenzie de Carte -- Copiii se cresc cu inima

Titulu cartii: Copiii se cresc cu inima

Autor: Dr. Scott Turansky, Joanne Miller

Anul publicarii: 2005

Editura: David C. Cook

Pagini: 256

Site-ul autorului: www.effectiveparenting.org

Cartea este disponibila in limba engleza.

Ar trebui sa citesti aceasta carte daca…

Iti doresti ca copilul tau se se schimbe in interior, nu doar in exterior. Acele schimbari sunt permanente iar prin perseverenta se pot dezvolta, ajutandu-l sa discearna intre bine si rau de-a lungul vietii lor.

Pe scurt…

Majoritatea strategiilor de crestere si educare a copiilor sunt orientate catre comportament. Acestea ar putea schimba comportamentul la suprafata, dar singura cale de a-I schimba cu adevarat este daca parintii impreuna cu Dumnezeu lucreaza la inima lor.

Ideile Cheie…

  • Schimbarea comportamentului copilului de obicei are efect pe o perioada scurta, dar nu transforma inima copilului pentru viitor. Atunci cand parintii isi concentreaza atentia asupra inimii, copilul se va schimba pentru totdeauna.
  • Dumnezeu ne schimba inima prin mantuire, iar comportamentul nostru se schimba pe baza a ceea ce face Dumnezeu in inima noastra.
  • Copiii au nevoie sa stie ca : Dumnezeu este Creator, El are un plan, Dumnezeu stie toate lucrurile, Dumnezeu L-a dat pe Fiul Sau sa moara pentru noi, Dumnezeu va judeca lumea.
  • Copiii vor invata de la parinti ce este credinta in fiecare zi si cum diferite probleme, iritatii si responsabilitati pun la incercare pace si bucuria lor.
  • Majoritatea copiilor au nevoie de timp pentru a se gandi la lucrurile rele pe care le-au facut dupa ce parintii le vorbesc despre consecinte. Vorbeste cu ei de fiecare data cand trebui sa ii mustri – chiar si pentru lucruri mici. Acestea ii antreneaza pe copii sa vorbeasca despre probleme lor. La un moment dat ar trebui sa ii intrebi: “Ce ai facut TU gresit?”

Pasi spre actiune…

  • Parintii trebuie sa pastreze o relatie puternica cu Dumnezeu, ceea ce ii va ajuta sa fie mult mai eficienti in relatia lor cu copiii.
  • Incepe sa urmaresti inima copilului tau. Fii constient de problemele adanci. Roaga-L pe Dumnezeu sa iti arate problemele reale cu care se confrunta fiul sau fiica ta. Petrece timp vorbind cu Dumnezeu despre probleme inimii copilului tau.
  • Atunci cand copilul are un comportament necorespunzator recunoaste ca ceva este in neregula in inima lui. Putem invata ce se petrece in inima copilului ascultandu-l si uitandu-ne la lucrurile pe care le pretuieste.
  • Fixeaza-ti ca obiectiv sa petreci 10 minute sau o ora-doua pe saptamana separat, cu fiecare copil in parte.
  • “In timp ce inveti sa asculti inima copilului tau, identifica anumite zone unde simti ca exista probleme. Comportamentul ne indica ce se petrece in interior, deci atunci cand vezi o anumita slabiciune, scrie-o undeva pe o foaie. S-ar putea sa scrii lucruri ca: mandrie, frica, lipsa increderii, tristete.” Pg 132
  • Memoreaza versete din Biblie in fiecare saptamana. Alege versete care se potrivesc cu nevoile familiei din acea saptamana si discuta-le impreuna cu copiii.

Citate…

  • “Roaga-te adesea pentru copiii tai. Dumnezeu nu doar lucreaza prin rugaciune pentru a-I schimba pe copii, dar deasemenea foloseste rugaciunile tale pentru a te face mai sensibil la lucrarea pe care o face in inima lor. In timpul rugaciunii, asigura-te ca asculti atat cat vorbesti. “ Pg 18-19
  • “Razvratirea adolescentilor nu incepe la varsta de 13 ani, incepe mult mai devreme, in inima unui copil” Pg 43
  • Copiii au nevoie de parinti care sunt gata sa lupte pentru ceea ce este drept, care sunt lideri in familiile lor si care stabilesc limite clare. Au nevoie de mame si tati care le va arata calea si care ii incurajeaza sa mearga pe ea”. Pg 52
  • “Atunci cand gresesti, recunoaste. Fi un exemplu de smerenie. Cere acelasi lucru si copiilor tai”. Pg 107-108
  • “Pedeapsa se concentreaza pe dreptate; disciplinarea se concentreaza pe invatare. Disciplina este o oportunitate de maturizare” Pg 184

Diverse…

  • Este important sa fii ferm cu copiii tai, dar daca vei fi dur sau manios, vei impiedica apropierea.

Cum s-a schimbat modul de a-mi creste copiii…

Cartea ne invata ca atunci cand copilul este furios, ar trebui sa refuzi sa devii sentimental, dar in schimb sa iti doresti sa il asculti. M-am gandit ca acest lucru este asa de important pentru ca este foarte usor sa te manii sau sa fii frustrat atunci cand copilul este neascultator. Cartea spune ca e neproductiv sa faci asta. Daca il asculti, asta te va ajuta sa te aproprii de el si deasemenea te va ajuta sa gestionezi situatia mult mai rational.

Graba de a rezolva problema cat mai repede in defavoarea empatiei blocheaza apropierea de copil. De obicei vrem doar sa rezolvam o problema si sa ne concentram pe altceva, dar facand asta putem pierde oportunitatile de a vorbi cu copilul si de afla ce se intampla. Daca copilul se poarta necorespunzator, este mai important sa discuti cu el decat sa il mustri si sa mergi mai departe.

Este extraordinar cat de transparenti sunt copiii atunci cand iti faci timp sa asculti ce au de spus. Multi dintre noi avem vieti foarte incarcate, iar acest lucru mi-a adus aminte cat de cat de important este sa incetinesc ritmul si sa imi iau timp pentru a vorbi cu copiii. Putem invata multe lucruri despre ce se intampla in vietile si inimile lor practicand acest disciplina.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

11. Recenzie de Carte -- Cum sa fiti o familie fericita si sanatoasa

Titlul cartii: Cum sa fiti o familie fericita si sanatoasa

Autor: Jim Burns, PH.D

Anul publicarii: 2001

Editura: Word Publishing

Pagini: 188

Site-ul autorului: www.youthbuilders.com

Cartea este disponibila in limba: engleza.

Ar trebui sa citesti aceasta carte daca…

Iti doresti sa cladesti in inima copiilor tai siguranta, dorind sa lasi generatiei viitoare ca mostenire o legatura de dragoste. Cartea aceasta te va incuraja spunandu-ti ca nu exista nici o metoda “perfecta” de a-ti creste copiii iar majoritatea parintilor se descurca destul de bine in aceasta pozitie, dar nu sunt constienti.

Pe scurt…

Exista 10 principii ale unei familii care are succes:

  1. Fii acolo pentru familia ta.
  2. Exprima afectiune, incurajare.
  3. Construieste valori si principii sanatoase.
  4. Disciplineaza-te cu consecventa.
  5. Elimina stresul fara nici o indoiala.
  6. Comunicarea este cheia.
  7. Jocul apropie membrii familiei.
  8. Iubeste-ti partenerul.
  9. Cele mai bune lucruri in viata nu sunt lucrurile.
  10. Contribuie la cresterea spirituala a familiei.

Ideile Cheie…

  • Parinti plini de caldura si incurajare. Inca ne disciplinam copiii, dar evitam sa ii presam pe copii sa ia deciziile corecte. Comunicarea este cheia – Conteaza mai mult interactiunea decat rezultatul, care vine dintr-o relatie buna, nu din ceea ce ai spus. Parintii trebuie sa fie intotdeauna onesti si integri atunci cand comunica cu copiii lor.
  • Joaca, buna dispozitie, distractia sunt esentiale pentru o familie fericita si sanatoasa. Atunci cand ne jucam impreuna simtim mai bine ca suntem parte a acelei familii. Parintii trebuie sa faca din acest lucru un scop al familiei lor.
  • A-ti iubi sotia/sotul si a-l pune inaintea copiilor tai este factorul optim pentru cresterea singurantei copiilor. Cea mai mare investitie a familiei trebuie sa fie in casnicie.
  • Banii pot destrama o familie, deci trebuie sa ai mare grija ca banii sa nu devina scopul tau in viata. Trebuie sa inveti sa cheltui mai putin decat produci, sa iti stabilesti un buget, sa stai departe de datorii. Trebuie sa fim buni administratori ai resurselor nostre si sa realizam faptul ca lui Dumnezeu ii apartine totul iar El doar ne imprumuta lucruri pentru a ne bucura.
  • Cea mai buna cale de a disciplina copiii este consecventa. Scopul disciplinei este sa ii inveti pe copii sa fie responsabili, nu doar sa se supuna. Nu vrem sa ne controlam copiii. Vrem sa ii influentam prin propriul comportament.
  • Trebuie sa indepartam fara mila stresul din familiile noastre pentru a avea o familie fericita si sanatoasa. Toti avem nevoie de cate o pauza, de a respira din cand in cand, altfel vom ajunge sa avem o viata care sa fie in permanenta in criza. Modul de viata care este permament in criza provine din prea multe activitati, este foarte periculos si paraziteaza familia. Relatiile tale vor avea de suferit in urma acestui mod de viata si toata lumea va tanjii dupa relatii.
  • A petrece timp in prezenta lui Dumnezeu este cheia pentru a deveni un bun parinte si a de a lasa o mostenire copiilor. Roaga-te impreuna cu sotul/sotia pentru familia ta iar acest lucru te va ajuta sa vezi care sunt adevaratele prioritati si lucrurile care sunt cu adevarat importante. Concentreaza-te asupra vietii spirituale a familiei, avand timp devotional impreuna, rugati-va impreuna si aveti un crez al familiei. Crezul familiei este o lista scrisa cu lucrurile pe care familia voastra le doreste, le valorifica si pentru care lupta.

Pasi spre actiune…

  • O data la sase luni, parintii ar trebui sa isi ia o zi libera din programul normal si sa isi faca timp pentru a se concentra asupra unui singur copil. Trebuie sa examinezi domeniile vietii copilului tau unde este nevoie ca tu sa fii prezent. Fii atent la influentele culturale si fa un carnet cu insemnari pentru urmatoarele 6 luni despre cum ai putea contribui la dezvoltarea morala, relationala si spirituala a copilului.
  • Mentine comunicarea vie prin gasirea timpului de a vorbi si asculta zilnic nevoile copilului.
  • Reduce din activitatile familiei tale care fac ca viata sa fie prea incarcata si concentrati-va atentia asupra relatiilor.
  • Fii consecvent in disciplinare si nu fi prea dur cu tine atunci cand nu te-ai descurcat cum trebuia.

Citate…

  • “De multe ori parintii se uita la lucrurile care sunt in trend pentru a fi o familie unita. Cu toate acestea, raspunsul se afla in lucrurile mici si simple care sunt chiar in fata lor. Inseamna a ne investi timpul, energia si a ne lua angajamentul de a fi acolo pentru copiii nostri. Rezultatul va fi speranta si pace pentru toti.” Pg 12
  • “Asa cum multi experti ai familiei ar spune, familia care se roaga impreuna, va ramane impreuna. Dar as adauga si as spune ca familia care se joaca impreuna va fi mai sanatoasa si mai fericita.” Pg 122

Statistici si Lucruri Interesante…

“Daca ii vom lasa pe copiii nostri sa aiba prieteni de la varsta de 12 ani sunt 91% sanse ca ei sa aiba relatii sexuale inainte de absolvire. (18 ani). Daca vei astepta pana la varsta de 16 ani pentru a le permite sa aiba prieteni, procentajul scade cu doar 20%.” Pg 39

Diverse…

Autorul, Jim Burns, este un psiholog crestin care a lucrat cu multe familii care se aflau in criza. Mass media are tendinta de a se concentra asupra lucrurilor negative atunci cand sunt aduse in discutie familia si copiii, dar exista sute de familii in lume care stiu sa treaca prin aceste crize avand o atitudine pozitiva.

Cum a schimbat modul de a-mi creste copiii…

Aceasta carte m-a ajutat foarte mult sa simplific viata familiei mele. Intotdeauna mi-am dorit o viata mai linistita, mai putin haotica, dar simteam ca trebuie sa facem tot ceea ce faceau ceilalti. Aceasta carte mi-a aratat faptul ca exista posibilitatea sa spun stop acelor lucruri si sa fac ce este mai bine pentru familia mea si sa nu mai incerc sa fac totul. Acum suntem mult mai linistiti si fericiti fara toate acele activitati, avand mai mult timp pe care sa il petrecem impreuna. Relatiile sunt mult mai importante decat activitatile pe care le poti face la un moment dat.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

Pages