MENU

Where the world comes to study the Bible

9. Recenze knihy -- Zdravý spánek, šťastné dítě

Autor: Dr. Marc Weissbluth

Rok vydání: 2003

Vydavatel: Ballantine Books, pobočka Random House, Inc.

Strany: 507

Webová stránka autora: NA

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Chcete, aby se vaše dítě naučilo samostatně usínat.

„V kostce”…

Dr. Weissbluth je dětský lékař, jehož kniha se opírá o rozsáhlý výzkum spánkového režimu dětí a objasňuje význam adekvátního spánku pro zdravý vývoj novorozenců a kojenců. Kniha popisuje různé metody, jak naučit malé děti samostatnému usínání.

Hlavní myšlenky…

Správné spánkové návyky se nerozvíjejí samy od sebe. Jako rodiče můžeme tento zásadní proces ovlivnit jak pozitivním, tak negativním způsobem.

Nedostatek spánku má vliv na následující činnosti: učení, rozvoj sociálních dovedností, pozornost, podrážděnost, impulsívnost, úroveň aktivity a schopnosti přizpůsobit se změnám.

Nejlepší doba pro usínání je tehdy, kdy dítě začíná jevit známky ospalosti. K příznakům dětské ospalosti patří snížená aktivita, pomalejší pohyby, méně hlasitá komunikace, pomalejší sání, opadnutí zájmu o okolní prostředí, snížení zrakových vjemů a zívání.

Mezi příznaky přetažení dítěte patří neklid, mnutí očí a podrážděnost.

Spánkové rituály jsou důležité proto, aby se dítě před spánkem uvolnilo. Tyto činnosti by měly být prováděny před každým spánkem ve stejném pořadí, např. čtení pohádky, zpívání, houpání v křesle, koupání, krmení a/nebo masáž.

Odpočinuté děti spí lépe než děti unavené.

Trendem současné doby je mít „flexibilní“ dítě, které v kteroukoli denní hodinu bereme všude s sebou. Dalším jevem je, že zapisujeme malé děti do mnoha zájmových kroužků a zatěžujeme je velkým množstvím činností, které nerespektují jejich spánkové potřeby. Denní program dítěte se jistě neobejde bez drobných změn a odchylek, pro dítě (a nakonec i pro rodiče) je však mnohem prospěšnější, pokud se mu dostává přiměřeného kvalitního spánku, a to jak ve dne, tak v noci.

Kroky…

1. Metoda ignorace, „uplakání do usnutí“, utišení pláče:

Tato metoda spočívá v tom, že po uložení dítěte k spánku ho rodiče nechají plakat tak dlouho, dokud neusne.

Při prvním pokusu o aplikaci této metody zpravidla dochází ke krátkodobému zvýšení intenzity pláče.

Úspěch se dostaví dříve než u ostatních metod.

2. Kontrolovaný pláč, částečná ignorance či stupňované utišení pláče:

Nechte dítě 5 minut o samotě, poté se vraťte a pokud stále pláče, utište ho.

Nechte dítě o samotě 10 minut, pokud nadále pláče, utište ho.

Začne-li dítě po vašem odchodu opět plakat, vydržte 15 minut a poté se vraťte a utište ho.

Opakujte celý proces, přičemž po každém konejšení přidejte dalších 5 minut, dokud dítě neusne.

Tuto metodu lze rovněž přizpůsobit tak, že prodloužíte dobu návratu za účelem utišení dítěte jednou za pár dní o 5 minut.

3. Zkontrolujte dítě a utište ho:

Pokud dítě pláče poté, co ho necháte samotné v postýlce, můžete se k němu vrátit a uklidnit ho například hlazením po bříšku či houpáním postýlky, ale neberte dítě do náruče.

Tato metoda je obtížná, protože utišit dítě, aniž byste ho zvedli do náruče, může být náročné.

Současně se může stát, že se děti naučí déle plakat, aby přivolaly k postýlce rodiče.

Citace…

„Začnete-li s nácvikem spánku brzy, podaří se vám vyhnout problémům.“ (str. 12)

„Občasné vynechání spánku po obědě patrně nebude mít žádné následky. Stane-li se to však pravidlem, může se stát, že vaše dítě bude spánek odmítat častěji a jeho přetaženost bude velmi obtížně zvládnutelná.“ (str. 23)

„Dobře odpočinuté děťátko se správnými spánkovými návyky se probouzí veselé a šťastné. Unavené dítě se probouzí mrzuté.“ (str. 57)

„Nikdy nebuďte spící dítě.” (str. 108)

„Čím více odpočatí jste, tím snadněji usnete a spíte. Čím unavenější jste, tím je spánek obtížnější.“ (str. 118)

„Pocity vzteku vůči plačícímu dítěti vás mohou poněkud vyděsit – mít takové pocity je však normální. Můžete mít své dítě velmi rádi a současně nenávidět jeho pláč před spaním. Každý rodič občas zažívá protichůdné pocity ve vztahu ke svému dítěti.” (str. 159)

„Nechat dítě „vyplakat“ není jediný možný způsob, jak ho naučit samostatně usínat. Miminka i větší děti se naučí usínat za předpokladu, že jejich rodiče budou dbát na správné načasování, klidný spánek a důslednost v konejšení jejich pláče.“ (str. 229)

„Nejrozšířenější obavou, která nedovoluje rodičům uložit dítě večer ke spánku dříve, je, že dítě bude příliš brzy ráno vstávat. Ve skutečnosti je pravý opak pravdou. Díky včasnému uložení ke spánku bude dítě spát déle, pozdní uložení ke spánku bude mít naopak za následek příliš časné vstávání. Mějte na paměti, že spánek vyvolává spánek. Není to logické, ale je to biologické.“ (str. 280)

„Únava způsobuje zvýšenou aktivitu. Proto je pro přetažené dítě obtížnější usnout či setrvat ve spánku nebo obojí.“ (str. 292)

Statistiky a zajímavá fakta…

20% miminek trpí nadměrnou mrzutostí či kolikami.

„Zveřejnění průzkumu prováděného u dětí ve věku od sedmi do dvaceti sedmi měsíců ve skutečnosti prokázalo, že pokud se rodiče drželi instrukcí a nepodlehli pláči svých dětí (tato technika se nazývá ‚utišení‘), pocit jistoty malých dětí následkem toho výrazně vzrostl a matky byly méně nervózní.“ (str. 275)

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Pomalu jsem začínala podléhat depresi a byla jsem nesmírně vyčerpaná v důsledku potíží, které moje dítě mělo s usínáním a se spánkem během noci i ve dne. Po přečtení této knihy (a vracím se k ní znovu a znovu) si mnohem více věřím a dokáži se s potížemi lépe vypořádat. Jsem si vědoma toho, že své dítě nemohu mít zcela pod kontrolou a i nadále občas mívá „špatnou noc“. Podařilo se mi však lépe porozumět tomu, jak zlepšit jeho spánkový režim a poradit si se specifickými poruchami spánku. Možná se nám nikdy nepodaří dosáhnout dokonalého spánku, ale mohu se alespoň opřít o spolehlivé a systematické rady pro případ, že se potíže znovu objeví.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review

Report Inappropriate Ad