MENU

Where the world comes to study the Bible

10. Recenze knihy -- Jak děti vychovávají své rodiče

Autor: Dan B. Allender, Ph.D.

Rok vydání: 2003

Vydavatel: WaterBook Press

Počet stran: 217

Webová stránka autora: http://www.thepathlesschosen.com

Jazyk vydání: anglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Máte pocit, že dobré rodičovství je nedosažitelné, nebo se toužíte zbavit neefektivních rodičovských návyků.

„V kostce“…

Naše děti nás vychovávají prostřednictvím toho, jak my vychováváme je.

Hlavní myšlenky…

Rodiče spoléhají na pravidla a principy a horlivě se snaží dělat všechno správně. Metody však nedají vašim dětem to, po čem touží nejvíc: vědomí, že jsou jedinečné, hluboce milované a že z nich máte vy i Bůh radost.

Kroky…

Uznejte, že vaše děti vás ve skutečnosti naučí víc než vy je.

Buďte vděční za své děti i za zralost, které díky nim dosáhnete. Využijte toto období, smiřte se se svou vlastní nedostatečností a skutečně naslouchejte hlasu svých dětí.

Místo abyste se neustále snažili aplikovat na své děti nějaká pravidla, při řešení složitých situací usilujte o to, své dítě „přečíst“. Každé z dětí bude vyžadovat v rámci svých jedinečných zápasů vaši flexibilitu.

Zralosti nelze dosáhnout bez zkoušek. Pokud pochopíme, že naše utrpení bude řídícím faktorem života, můžeme své děti učit tím, že jim upřímně odhalíme své zápasy. Dávejte si pozor na nutkání předstírat radost coby cestu k úspěchu a na vštěpování postoje, že nejvyššími hodnotami v životě jsou štěstí a produktivita.

Nemůžeme se držet falešné představy, že správné působení nám zajistí pozitivní výsledky. Místo toho musíme dovést své děti na rovinu, na které budou moci zahlédnout Boží charakter, zejména Jeho milosrdenství a sílu.

Všechny děti se přirozeně ptají: „Jsem milovaný/-á?“ a „Mohu si dělat věci po svém?“ Na tyto otázky nemůžeme odpovědět správně, pokud jsme na ně sami nenašli odpověď. Jestliže se obrátíte na Boha, odpoví vám: „Ano, jsi milovaný/-á, víc než můžeš kdy pochopit“ a „Nemůžeš si dělat věci po svém. Pokud ale půjdeš po mé cestě, najdeš to nejhlubší uspokojení, jaké může tvé srdce kdy poznat.“ (Za mnoha záchvaty hněvu a vzteku našich dětí se v podstatě skrývá jedna ze zmíněných otázek, a proto se musíme soustředit a dětem naslouchat.)

Autor v souvislosti se dvěma základními otázkami našich dětí „Mohu si dělat věci po svém?“ a „Jsem milovaný/-á?“ poukazuje na nejčastější odpovědi rodičů. Tyto odpovědi bývají nebezpečné a ponižující, upjaté a hloupé, přezíravé a rezervované nebo se za nimi skrývá síla a radost. Autor zdůrazňuje, že právě posledně jmenované odpovědi prospějí vašemu dítěti nejvíc.

Hlasy našich dětí bývají překřikovány dalšími dobře míněnými hlasy našich rodičů, médií, školy, církve a přátel. Mnohé z nich odkrývají naše vlastní nezhojené rány a zatemňují naši vděčnost a radost. Musíme zapojovat své děti do dění, aniž bychom se cítili nuceni opravovat svou minulost.

V případě rodičovství nelze vždy uplatnit rychlé nápravné postupy. Musíme najít způsob, jak se smířit s tajemstvím protikladných sil demonstrovaných Bohem: intimity a individualismu, síly a milosrdenství. Dokonce i navzdory naší bezprostředně hrozící neschopnosti odrážet Boží charakter se setkáváme s Jeho něžností, a tak rozvíjíme svou jedinou naději, jíž je obrátit svou tvář k Tomu, který nás dokáže dokonale milovat.

Tím, že pobýváme v hlubší realitě Boží milosti, Jeho charakter nám začíná poskytovat rámec bezpečí a svobody. Právě v tomto pravém bezpečí budou naše děti schopné směle spočinout a poklidně si hrát.

Tím, že si se svými dětmi hrajeme, vštěpujeme jim schopnosti, charakter a kontext potřebný k tomu, aby prakticky prožívali své Bohem dané povolání. Proces, kdy si spolu správně hrajeme, je důležitější než výsledek.

Citace…

„Jedním z problémů je, že se soustřeďujeme na děti až příliš. Utrácíme příliš mnoho peněz a věnujeme příliš mnoho času aktivitám v jejich zájmu, soupeřícím s jednoduchou a skutečnou vděčností, kterou bychom měli ve vztahu ke svému dítěti cítit. Peníze a čas věnovaný tomu, že vláčíme děti na [různé akce] a mnoho dalších zpropadených aktivit, v nich vyvolávají dojem, že na to mají nárok, a v rodiči probouzejí pocit, že jeho dítě z něj vysává veškerou energii, čas a peníze.“ (str. 7)

„Ze surovin, které nám předali naši rodiče, potřebujeme vytvořit něco naprosto nového. Naše děti žijí v jiném světě, a pokud se máme naučit, jak je dobře vychovávat, musíme naslouchat jejich hlasu.“ (str. 69)

Různé…

I když autor nenabízí řešení v postupných krocích, uvádí, že jeho rodičovský záchranný systém spočívá ve formulaci zřejmé skutečnosti. Například když jeho dospívající dcera plakala, zaklepal na dveře jejího pokoje se slovy: „Slyšel jsem pláč. Dveře byly zavřené. Teď nepláčeš, ale mračíš se. Vím, že soukromí je pro tebe důležitější než jídlo. Teď děláš obličeje a vystrkuješ spodní ret dál, než kam ti sahá nos.“ To ji nakonec odzbrojilo. Už jsem to zkusila se svým čtyřletým synem a obvykle to dopadne tak, že se začne usmívat a je otevřenější.

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Danova upřímnost, co se týče jeho vlastních selhání, je působivá a osvěžující. Motivuje mě k tomu, pokorně hledat Boží pomoc, zatímco poznávám mnoho nových skutečností o Jeho lásce a milosrdenství vůči mně. Kniha obsahuje řadu dalších příběhů a anekdot.

© 2014 The Family Resource Library

Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles

Report Inappropriate Ad