Where the world comes to study the Bible

Články -- Do pátku bude vaše dítě jiné

Název knihy: Do pátku bude vaše dítě jiné

Podtitul: Nikdy není pozdě

Autor: Dr. Kevin Leman

Rok vydání2010 (2008)

VydavatelNávrat domů, Praha ČR,  http://www.navrat.cz (Revell)

Počet stran300

Webová stránka autorahttp://www.lemanbooksandvideos.com

Jazyk vydáníanglický, český

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Si chcete osvojit metodu pro vybudování důslednější disciplíny a pomoci svým dětem přijmout více zodpovědnosti za důsledky svého chování.

„V kostce“…

Tato kniha předkládá velmi konkrétní, praktický akční plán k tomu, jak se stát lepším a důslednějším rodičem.

Hlavní myšlenky…

Vaším úkolem jako rodiče není vytvářet šťastné děti.

V naší kultuře zaznamenala role zodpovědnosti v životě dětí pokles a menší zodpovědnost se dětem toleruje.

Rodiče představují klíč ke změně dětského myšlení a jednání – to na nás klade nárok, abychom byli takovými rodiči, jakými chceme být.

Dlouhodobé zájmy rodičů zahrnují:

Postoj – jako rodiče musíte zůstat klidní – jdete příkladem.

Chování – očekávejte dobré chování a pokud se tak nestane, je třeba si klást následující otázky:

1) Proč dítě dělá to, co dělá?

2) Jak se já jako rodič cítím – pomáhají mé emoce a odpovědi dané situaci nebo jí spíše škodí?

3) Dělám z komára velblouda?

Charakter – charakter je to, jací jsme, když se nikdo nedívá. Naše děti toto získávají od nás (rodičů) a životních zkušeností. Povzbuďte to dobré a vyrovnejte se s negativy.

Učte své děti a přitom myslete na jejich dospělost – jaké chcete, aby v dospělosti byly.

Existují 3 typy rodičů:

Liberální – snaží se být se svými dětmi nejlepšími přáteli, jsou nedůslední při výchově a nikdy nedopustí, aby dítě selhalo

Autoritářští – mají vždy pravdu, křičí a vyhrožují, poskytují minimum svobody

Autoritativní – dávají na výběr, ponechávají děti, aby pocítily důsledky svých činů, jsou důslední, ve vztahu panuje vzájemný respekt.

První a druhý typ rodičů vyvolává vzpouru ze strany dětí, třetí typ představuje zlatou střední cestu, kde je hlavní důraz kladen na vztah a vše ostatní se považuje za méně podstatné.

Mluvte se svými dětmi s úctou.

Děti se snaží naplnit očekávání, která od nich máte – nebojte se očekávat mnoho.

Existuje rozdíl mezi hrdostí (dobrý pocit ze sebe sama) a sebeúctou.

Pilíře sebeúcty jsou:

Přijetí – děti touží po Vašem bezvýhradném přijetí – můžete jej projevit slovy nebo činy. Čím větší míru přijetí projevíte, tím méně jej děti budou hledat u svých vrstevníků.

Sounáležitost – vytvořte takový domov, který vyjadřuje sounáležitost – dejte členům rodiny možnost hlasovat, poslouchejte, podporujte se navzájem, najděte si na sebe čas, setkávejte se u večeře, jezděte na společné dovolené.

Kompetentnost – přeneste na děti zodpovědnost – budou hrdé na výsledky svých činů.

Chvála není pro děti dobrá – vytváří spojení mezi sebeúctou dítěte a tím, co dělá – jak „dobré” je. Namísto chvály své dítě povzbuďte – zdůrazněte to, co udělalo a ne to, jaké je. Chvála zpravidla vyznívá neupřímně a spojuje „dobro“ či „chytrost“ dítěte s tím, jak dítě vykoná daný úkol. Děti potřebují vědět, že jsou přijímány za všech okolností.

Kroky…

Chcete-li po svých dětech, aby něco udělaly,

Řekněte to jednou

Otočte se zády

Odejděte

3 hlavní strategie vedoucí ke změně chování:

Nechte realitu, aby převzala vzdělávací roli – přirozený průběh věcí zpravidla představuje dostatečnou disciplínu.

Naučte se spíše odpovídat než oponovat – neodpovídejte bez rozmyslu a nedovolte, aby emoce převálcovaly to dobré ve vás.

Není-li dokončeno „A“, nenastane „B“ – neuchylujte se k dalšímu kroku, nebyl-li naplněn váš požadavek.

Dávejte dětem úkoly odpovídající jejich věku – poskytováním takovýchto zkušeností, kdy děti přebírají vlastní podíl a učí se zodpovědnosti, vytváříte v dětech zdravou sebeúctu.

10 nejlepších způsobů jak pomoci dětem, aby se vyvíjely dle vašich představ:

10. Buďte 100% důslední.

9. Vždy dodržte, co jste slíbili.

8. Odpovídejte, nestavte se proti.

7. Počítejte do 10 a ptejte se sebe sama „Jak by se mé „staré já“ zachovalo v této situaci? Jak se zachová mé „nové já“?

6. Nikdy svým dětem nevyhrožujte.

5. Nikdy se nerozčilujte.

4, Nevyslovujte ultimáta.

3. Ptejte se sebe sama „Čí je to problém?”

2. Nemyslete si, že se špatné chování samo napraví.

1. Udržujte si šťastný výraz, i když se cítíte jinak.

Citace…

„Klíčem ke změně vašeho dítěte je změna vašeho postoje.” (str. 39)

„Každé dítě někdy neuspěje, udělá chybu a uvede vás do rozpaků. Nemusíte se však těmito jeho neúspěchy donekonečna zaobírat. Usměrněte chování a život jde dál. Co je z dlouhodobého hlediska nejdůležitější, je charakter vašeho dítěte.“ (str. 44)

Různé…

Chcete-li se stát rodičem, jakým chcete být, pak se podívejte na popis jednotlivých dní, které ukazují, co byste měli udělat.

Pondělí

1. Pozorujte, co se u vás doma děje. Které oblasti ve vztahu s dítětem vás nejvíce trápí?

2. Přemýšlejte o tom, jak byste chtěli věci změnit.

3. Rozhodněte se vzít věci do svých rukou.

4. Očekávejte, že se stane něco velkého.

Úterý

1. Jaký je váš vztah k vašim dětem?

2. Jak vaše chování odhaluje vaše postoje?

3. Jaké změny v chování vůči svým dětem musíte udělat?

4. Pro jaký povahový rys byste chtěli být ceněni? Jak toho lze dosáhnout?

Středa

1. Jaký typ rodičovství používáte?

2. Jak na tento typ rodičovství reaguje vaše dítě?

3. Jak můžete svůj rodičovský styl změnit, aby byl vyrovnanější?

4. Jakým způsobem můžete zlepšit vztahy u vás doma?

Čtvrtek

1. Jak můžete svému dítěti projevit bezvýhradné přijetí?

2. Jak můžete ve své rodině zdůraznit sounáležitost?

3. Jakým způsobem (způsoby) můžete pobídnout své dítě ke kompetentnosti?

4. Přemýšlejte o rozdílu mezi chválou a povzbuzením. Co povzbudivého byste dnes svému dítěti mohli říci?

Pátek

1. Projděte si základní principy.

2. Označte si velké úkoly, s nimiž se chcete vypořádat.

3. Rozmyslete si, jak obvykle reagujete a jak budete reagovat nyní.

4. Připravte se, pozor, začínáte!

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

V této knize jsem našla několik věcí, které mě přiměly zastavit se, zamyslet se a hodnotit můj způsob výchovy dětí. Velmi se mi líbí princip, že „B“ nenastane, pokud není splněno „A“. Je pravda, že „B“ podstatně lépe funguje v případě, že jde o něco, co děti skutečně chtějí udělat, např. jít na návštěvu ke kamarádovi. Stále přemýšlím o tom, jak to udělat, když „B“ není něco, k čemu jsou děti motivovány, ale přemýšlení o přirozených důsledcích nesplnění „A“ v tomto případě velmi pomáhá.

Další věc, kterou nyní dělám, je, že říkám věci jen jednou a poté odcházím. Také se učím, že někdy je třeba klást požadavky v době, kdy děti nejsou uprostřed nějaké činnosti. Případně požadavek vyslovím a domluvíme se na době (ve velmi blízké budoucnosti), kdy ho děti mají splnit.

V neposlední řadě se snažím pracovat na koncepci povzbuzení versus chvála. Velmi se mi líbí myšlenka podpoření činů a úsilí, které do něj děti vložily, namísto směřování chvály na ně samé. Děti se tím učí dělat věci pro sebe a ne proto, aby se zalíbily druhým. Pozornost se tak věnuje danému úkolu a úsilí. Skutečně mě to přimělo zastavit se a přemýšlet o tom, co chci říci a jak to říci.

© 2011 The Family Project

Related Topics: Christian Home, Mothers, Fathers, Parenting, Book Review, Parent Resources