Where the world comes to study the Bible

Články -- Jak vychovávat děti a přitom je nechat žít

Název knihy: Jak vzchovávat děti a přitom je nechat žít

Autor: Dr. Kevin Leman

Rok vydání1995

VydavatelThomas Nelson Publishers

Počet stran353

Webová stránka autorahttp://www.RealFamilies.com

Jazyk vydáníanglický

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Se chcete dozvědět, jak dávat dětem dobrý příklad sebehodnocení a vychovat z nich sebevědomé, schopné a zodpovědné dospělé jedince.

„V kostce“…

Dr. Leman vysvětluje význam pozitivního sebehodnocení pro děti. Tento fakt popisuje jako ujištění dětí o vlastní sebeúctě. Uvádí příklady, jak si s dětmi vytvořit pozitivní vztah a současně zvládnout kázeň, odpovědnost, pochvalu a mnoho dalších rodičovských dovedností.

Hlavní myšlenky…

Zdravé sebehodnocení není příčinou sobectví a arogance. Ve skutečnosti těmto vlastnostem zabraňuje. Zdravé sebehodnocení přináší sebevědomé děti, které se vyznačují sebeúctou, nejsou domýšlivé ani arogantní. Zodpovědnost nás jako rodičů leží ve snaze nalézt způsob, jak dětem zdravé sebehodnocení předat, a to prostřednictvím povzbuzení, kázně, naslouchání, respektování a reagování vůči dětem. Musíme najít takovou výchovnou metodu, která není ani autoritářská, ani liberální.

Většina dětí má dvě základní potřeby: být milován(a) a mít pocit, že za něco stojí.

Sebehodnocení dětí má přímý vliv na jejich chování, dobré či špatné. Každé chování má určitý záměr a pokud děti zlobí, má to jeden z následujících důvodů:

snaží se získat pozornost

chtějí získat sílu k ovládnutí

snaží se vyhnout tlaku a očekávání tím, že vytvářejí dojem vlastní neadekvátnosti

hledají pomstu

Všechny děti se od přírody snaží získat pozornost. To, jak reagujete na jejich pokusy o získání pozornosti, přímo souvisí s tím, zda získávání pozornosti bude pozitivní či negativní. Vyhněte se přehnané reakci na to, co vaše dítě říká nebo dělá a snažte se projevit zájem, aniž byste na dítě vyvíjeli sebemenší tlak.

Kroky…

Aspekty zdravého sebehodnocení jsou přijetí a ujištění, sounáležitost a dovednost. Děti, které cítí přijetí a ujištění, vědí, že jsou milovány a že rodičům na nich záleží. Toho dosáhneme prostřednictvím povzbuzení, mazlení a trávení času s dětmi. Pocit sounáležitosti je jedním z nejranějších stavebních kamenů pro vybudování sebehodnocení každého jedince. Nejlepším způsobem, jak tento pocit v dětech rozvíjet, je nechat je pocítit, že jsou součástí rodiny. Má-li dítě pocit, že někam patří, řekne si, „Za něco stojím. Jsem důležitý(á). Patřím sem.“ Díky tomu si vaše dítě dokáže poradit s odmítnutím, s nímž se v určitém okamžiku v životě nevyhnutelně setká. Děti, které o sobě mají dobré mínění, si dokáží říci, „Dokážu to!“ Skutečnost, že dokážete něco udělat a něčeho dosáhnout, jakkoli je tato meta malá, vám navodí pocit, že za něco stojíte.

Šest základních pravidel pro funkční rodinu:

Buďte přísní, ale spravedliví

Žádejte – a dávejte – respektujte se

Učte se z chyb

Věci jsou takové, jak se jeví

Opravdová láska zahrnuje hranice

Naplňujte své hodnoty činy, ne pouze slovy

Zlaté pravidlo rodičovství: Chovejte se ke svým dětem tak, jak byste chtěli, aby se ony chovaly k vám.

Mezi láskou a hranicemi musí existovat rovnováha. Láska k dětem neznamená dávat dětem všechno co chtějí, ani pro ně dělat všechno, co jim vidíte na očích.

Šest pravidel pro skutečnou disciplínu:

Buďte pro děti zdravou autoritou

Nechte děti zažít odpovědnost za jejich činy

Nechte pracovat realitupy

Nechte za sebe mluvit činy, ne slova

Držte se svých zbraní

Vztahy jsou nadřazeny pravidlům

Zodpovědnosti nemůžete své děti naučit. Zodpovědnost jim předáváte a necháte je učit se ji zvládnout.

Citace…

Dr. Dinkmeyer říká, „Dítě, které cítí, že je užitečné, nemá potřebu rozvíjet destruktivní vzorce chování. Neuchýlí se k drogám ani revoltě. Má kooperativního ducha, smysl pro odpovědnost a pozitivní postoj vůči své rodině. Jeho vztah s rodiči je založený na vzájemné důvěře a respektu.“ (str. 5)

„Při vytváření pravidel kázně, je důležité si uvědomit, že přísný, i když spravedlivý přístup umožňuje velkou flexibilitu, zatímco volnost je zdrojem neúspěchu. Děti mají svobodu ve vyjádření pocitu zlosti, frustrace, smutku, strachu a vyjádření svých pocitů přiměřeným způsobem. Například v rámci pevného, ale spravedlivého přístupu, vezmeme na vědomí dětský hněv a snažíme se dětem ukázat, jak svůj hněv vyjádřit nedestruktivním a přijatelným způsobem.“ „Chceš-li křičet, pak můžeš, ale jen ve svém pokoji. Až se uklidníš, můžeš k nám přijít a můžeme si o tom promluvit.“ (str. 54)

„Výchova dětí bez hlubokých hodnot, přesvědčení a mravů je výchovou, kdy děti nevědí, čemu věří a kým jsou – oba tyto aspekty jsou přitom podstatnou součástí dobrého sebehodnocení.“ (str. 63)

„Neexistuje lepší budování sebedůvěry a sebeznání, než vědomí, že jste dílem všemocného Stvořitele – že jste někým, nikoli „něčím“ nebo jen náhodou.“ (str. 66)

„Nejsou-li rodiče ochotni mít a učit své děti takovým hodnotám jako je morálka, kde se je vaše děti naučí?“

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Nechat se zaplavit každodenními úkoly ve výchově dětí je tak snadné, že jsem si uvědomila, že mnohokrát jen tyto úkoly slepě naplňuji. Tato kniha mi naučila uvědomit si, že musím vyvinout vědomé úsilí k tomu, abych svým dětem předala pozitivní sebeuznání prostřednictvím vlastního příkladu. Mnohem více dbám na to, abych své děti povzbudila k tomu, aby své úkoly plnily samy a pocítily radost z jejich zvládnutí. Trávím mnohem více času mazlením se s dětmi a zahrnuji je bezvýhradnou láskou. Přemýšlím o dalších způsobech, jak sebevědomí svých dětí zlepšit.

© 2011 The Family Project

Related Topics: Christian Home, Mothers, Fathers, Parenting, Book Review, Parent Resources